IDS v Dobříši

V čem je přístup na Dobříšsku v oblasti politiky stárnutí odlišný či výjimečný?

Obecně lze říct, že na Dobříšsku se již po mnoho let společně plánují sociální služby a na celém systému zde poskytovaných služeb je to znát. Seniorům se věnuje zejména místní Farní charita Starý Knín, která velice flexibilně zajišťuje terénní pečovatelskou službu po celém území ORP. V samotném městě Dobříš pak navíc funguje ještě pečovatelská služba města Dobříše. Obě služby mají svůj "rajón" a když je třeba, tak si vypomáhají. Nad rámec sociálních služeb fungují v území kluby důchodců, které jsou velmi hezky a aktivně vedeny.

Jak připravuje ORP Dobříš komunitní plán rozvoje sociálních služeb?

Komunitní plánování v regionu započalo již v roce 2008. Nejdříve probíhalo v rámci území města, poté se rozšířilo na území celého ORP Dobříš, které čítá 24 obcí. Iniciátorem plánování byly místní neziskovky, které městu Dobříš pomohly získat prostředky na tvorbu plánu. Zastřešujícím subjektem procesu plánování  je od roku 2011 Místní akční skupina (MAS) Brdy-Vltava a plánování tak pokrývá celkem 31 obcí spadajících pod MAS. Senioři vždy měli vlastní pracovní skupinu. Dále v území proběhlo šetření potřeb osaměle žijících seniorů, ze kterých vyplynulo, že nejvíce si přejí zůstat doma ve svém prostředí. Aktuálně se zaměřujeme rovněž na problematiku sociálního vyloučení a případnou ekonomickou nouzi seniorů.

Jakou roli mohou mít MAS při zavádění integrované podpory služeb a pozice koordinátora podpory seniorských služeb v ČR?

Vím, že MASky rádi sdílejí nejen dobrou praxi, ale například i lidské zdroje. Koordinátora podpory si představuji jako takového sdíleného sociálně zdravotního pracovníka, který má kapacitu zajíždět do jednotlivých obcí, a  to je velmi zajímavé. Systém již zavedla MAS Hříběcí Hory a rovněž MAS Posázaví podpořila několik takto sdílených sociálních pracovníků, kteří zajíždějí do obcí. I u nás by takový projekt znamenal velký posun a vnímám jej jako velice prospěšný i s ohledem na proces komunitního plánování, kdy takový pracovník má nejlepší povědomí o potřebách v terénu, které se jinak složitě získávají. V současnosti plánujeme výzvu MAS na podporu sociálního začleňování, v rámci které by tento typ projektu mohl být podpořen. Zároveň vnímám jako důležité, aby "sdílený" pracovník úzce spolupracoval se sociálním odborem ORP (i kdyby fungoval např. pod MAS) a místními zavedenými poskytovateli. 

Můžete srovnat možnosti MAS a správního území ORP?

Možnosti MAS jsou v současné době zejména finanční, kdy MASky vypisují tzv. výzvy, v rámci kterých jsou podporovány projekty na sociální začleňování a podporu zaměstnanosti z Operačního programu zaměstnanost. Ideální stav je, když se území MASky více méně kryje s územím ORP. Pak se dá řada věcí provázat. V případě sociálních odborů při ORP vždy velice záleží na jejich personální kapacitě, zda jsou schopni aktivně vyjíždět do celého území. Prostor pro realizaci SIPSu vidím jak na platformě MAS (např. pilotní rozjetí), tak na platformě ORP, zde je pak zejména garance dlouhodobé udržitelnosti. Ještě si SIPS dovedu představit v rámci dobrovolného svazku obcí, který je zaměřen na mezi-obecní spolupráci v různých oblastech včetně sociální.

Děkuji za odpovědi, Olga Starostová