Zdeněk Kalvach: Vůči starším lidem máme mnoho předsudků

Zdeněk Kalvach: Vůči starším lidem máme mnoho předsudků
21. 10. 2014

Lidové noviny (LN) a server Česká pozice přinesly rozhovor s doktorem Zdeňkem Kalvachem na téma vnímání seniorů, stárnutí a stáří v české společnosti. Níže přinášíme ukázku z rozhovoru. Celý rozhovor je dostupný na serveru LN.

Jak se podle vás žije současným seniorům?

Především každému jinak. Seniorská populace je velmi heterogenní, více než jiné skupiny. Lidé mají za sebou různě životy, věkové rozpětí je 50 let. Někteří jsou zcela zdraví, velmi zdatní, sportují, jiní křehcí, se zdravotními problémy. Někteří jsou na tom ekonomicky dobře, jiní žijí na hranici bídy. Jsou lidé, kteří mají výborné bydlení, podpůrné, asistované, další žijí v podmínkách velmi náročných.

Jedni jsou sociálně integrovaní, žijí se svou rodinou, v dobrém sousedství; druzí jsou vyloučení, osamělí, bez kontaktu s dětmi. Psychicky jsou někteří nastaveni pozitivně, ambiciózně, mají v sobě odolnost, jiní jsou zlomení, neudrželi během stárnutí integritu osobnosti, říkají, „to už nejsem já“, zlomil se jejich životní příběh.

Váží si česká společnost starších občanů?

Naopak, obecně vykazuje mnoho předsudků a výraznou stereotypizaci. V průzkumech veřejného mínění, třeba v Eurobarometru, česká veřejnost skóruje v rámci Evropské unie na okrajích, jako jakýsi extrém. Čeští občané, i ti starší, jsou ageističtí, mají výrazný despekt ke stáří, k seniorům, k jejich veřejnému angažmá. Úměrně tomu se senioři cítí osamělí, bez podpory i šance na uplatnění.

Jde o známky věkové segregace, zatímco Evropa uvažuje o „bezvěké společnosti“, v níž věk je soukromou záležitostí stejně jako náboženské vyznání či politické preference. Ze společenství „participativní dospělosti“ nevyřazuje věk, ale závažná choroba nebo nezájem se podílet.

Česká veřejnost má zřejmě k tomuto přístupu daleko. Co jí vlastně vadí?

Veřejnost se dělí na „produktivní“ lidi a domněle postproduktivní důchodce, kteří jsou přítěží už jen proto, že jsou nevýděleční, musí se na ně platit penze a další mandatorní výdaje. To je velmi diskriminační přístup, který vychází z hyperekonomizace, jíž je česká společnost prosáklá. Přitom produktivita lidských bytostí je mnohem ucelenější a širší pojem než ekonomická zaměstnanecká pozice.

Zúžení zájmu na to, jestli jsem zaměstnaný nebo už beru penzi, a k tomu sice možná pracuji, ale pak je mě třeba zesměšnit jako „prdůcha“, který bere mladším pracovní příležitost, jsou klíčové problémy, které česká společnost má. A za situace, kdy se nedaří vytvořit dostatek pracovních příležitostí a stát má problémy se zaměstnaností mladých lidí, vzniká pocit, že senioři situaci na trhu práce ještě zhoršují.

Není pravda, že by u nás bylo málo produktivních a mnoho práceneschopných. Naopak řada lidí v penzijním a vyšším středním věku je zdatná a chtěla by pracovat, jenže práce pro ně není.

 

Celý rozhovor si můžete přečíst na serveru Česká pozice (LN).

 

Zdroj: Lidové noviny (Česká pozice)

 

NAZEV WEBU
Diakonie ČCE Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecky kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Vysočina Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsky kraj Středočeský kraj Praha