V Praze proběhl seminář ke zdravotně sociálním službám

V Praze proběhl seminář ke zdravotně sociálním službám
13. 1. 2015

V úterý 13. ledna 2015 se uskutečnil ve velkém jednacím sále zastupitelstva hl. m. Prahy (Mariánské náměstí 2) vzdělávací a diskusní seminář "Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb". Seminář uspořádal Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE pod záštitou Ing. Radka Lacka, radního hl. města Prahy pro zdravotnictví a bydlení. Na semináři vystoupili přední odborníci z České republiky, zástupci samosprávy a zařízení zdravotně-sociálních služeb. Pozvání na seminář přijal také Werner Widmer, ředitel Nadace Diakoniewerk Neumünster ze Švýcarska. Seminář moderoval Mgr. Aleš Gabrysz, ředitel střediska Diakonie ČCE v Krabčicích. Seminář byl již čtvrtým regionálním setkáním pořádaným v rámci projektu financovaného z programu Švýcarsko české spolupráce. Další proběhnou v Brně 10. února 2015 a v Ústí nad Labem 10. března 2015. Více informací a prezentace ke stažení ze semináře viz níže.

Seminář zahájil Mgr. Petr Haška, ředitel Diakonie ČCE, který seznámil přítomné s náplní činnosti Institutu důstojného stárnutí a zasadil seminář do kontextu aktivit a tradic Diakonie ČCE. Diakonie se tématu stárnutí věnuje stabilně a v minulosti realizovala několik pilotních iniciativ na toto téma. Senioři jsou jednou z hlavních cílových skupin služeb a aktivit Diakonie.

 

PhDr. Tomáš Klinecký, ředitel odboru zdravotnictví, sociální péče a prevence hl. m. Prahy na úvod informoval o systému sociálních a zdravotních služeb v Praze a kompetencích magistrátu v této oblasti. Přes značné snahy a úsilí přetrvávají v této oblasti resortní  bariéry. V důsledku nevyjasněností zdravotně sociální péče fungují v pobytových službách "kvaziošetřovatelská lůžka". Problém sociálně zdravotního resortismu je však širší a týká se například i psychiatrické péče. Budoucnost je v sociálně zdravotních službách a jejich propojování.

 

Ing. Iva Merhautová, MBA, náměstkyně ministryně pro informační technologie představila záměry a aktivity Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti dlouhodobé péče a informovala o činnosti meziresortní pracovní skupiny k řešení zdravotně - sociální péče. Vhodnější termín než dlouhodobá péče, který má různý význam v různých kontextech, je označení zdravotně sociálních služeb. Představila definice dlouhodobé péče WHO a OECD a konsensuální definici pracovní skupiny: "Dlouhodobá zdravotně sociální péče vychází z potřeb osob, jejichž dlouhodobý celkový zdravotní stav a snížené funkční a kognitivní schopnosti vyžadují poskytování zdravotních a sociálních služeb v jejich přirozeném sociálním prostředí nebo v prostředí institucionálním. Dlouhodobá zdravotní péče je poskytována formálně a zahrnuje široké spektrum služeb zdravotních a sociálních služeb (lékařskou péči, ošetřovatelskou péči, fyzioterapii a další zdravotní služby a dále sociální služby). Dlouhodobá zdravotně sociálně péče může být poskytována i neformálně prostřednictvím rodiny." Kompetence resortů a základní principy by měl formulovat stručný zákon (viz prezentace ke stažení 185.2 KB).

 

MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., geriatr a gerontolog a odborný garant projektu v prezentaci "Demografická změna a její heterogenita a funkční charakteristiky seniorské populace, obecné priority společenské podpory" uvedl, že Institut přináší expertní empirii podpořenou diskusí v rámci regionálních kulatých stolů. Předkládá výstupy na základě oponentury mezinárodní konference a diskuse ve Sněmovně. MUDr. Kalvach představil specifika českého pojetí seniorské problematiky, zdůraznil roli obcí a význam decentralizace pro řešení problematiky, bezprostřední zestárnutí „babyboom“ generace a opakovanou nepřipravenost české společnosti a služeb na průchod této generace jednotlivými životními fázemi. Dlouhodobé péči dominuje negativní kompetenční konflikt, oba resorty (zdravotní i sociální) vedou více či méně skrytou zákopovou válku (sociální služby nepatří do zdravotnictví a zdravotní péče nepatří do sociálních služeb - lidé potřebující zdravotně-sociální dlouhodobou péči tedy nepatří nikam). Pokud ČR nepřehodí výhybku, ocitne se na scestí mimo horizont evropských trendů a přístupů. Těžiště je potřeba klást na podporu spíše než na péči. Připomenul reflexi demografické paniky (neomaltuziánské obavy z přemnožení starců) v literatuře a filmu, demografické thrillery a horory,  riziko ekonomického redukcionismu dlouhodobé péče na bazální zabezpečení a riziko stažení prestižní a náročné medicíny z dlouhodobé péče a její paliatizaci, znamenající návrat do minulosti k levným chudobincům, starobincům a chorobincům. Změny doprovázející stárnutí jsou širší a vyžadují paradigmatické, nekosmetické změny. Připomenul v této souvislosti slova bývalého generálního tajemníka OSN Kofi Annana „Jsme uprostřed tiché revoluce, která svými zásadními ekonomickými, sociálními, kulturními, psychologickými a duchovními dopady daleko přesahuje oblast demografie.“ (viz prezentace ke stažení 1.6 MB).

 

Ing. Petr Švec, ředitel Národní sítě zdravých měst, představil aktivity zdravých měst a konkrétní příklady dobré praxe a další možnosti spolupráce. Aktivity sítě zdravých měst navazují na projekty a iniciativy Světové zdravotnické organizace a certifikované modely spolupráce a řešení různých témat zdravotní i sociální politiky. NSZM nabízí ověřené metody spolupráce na místní úrovni. Jedním z příkladů dobré spolupráce je rozvoj dobrovolnictví. Připomenul také projekt www.MestoSeniorum.cz navazující na projekt WHO města přátelská seniorům (age-friendly cities) (viz prezentace ke stažení 4.8 MB).

 

MUDr. Alena Šteflová, PhD, ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace uvedla problematiku stárnutí do globálního kontextu a aktivit WHO. Připomenula, že rozvojové země stárnou mnohem rychleji než rozvinuté země. Současně rychle roste podíl obyvatel žijících ve městech. Světová zdravotnická byla a je průkopníkem konceptů aktivního a zdravého stárnutí a jejich uplatnění ve zdravotní a sociální politice. Připomenula slova bývalé ředitelky WHO, která v roce 1999 uvedla, že "stárnutí světové populace je úspěchem politik veřejného zdravotnictví, sociálního a ekonomického rozvoje". WHO ve své práci a programu aktivit prosazuje celoživotní přístup ke zdraví stárnoucí populace, iniciovala mimo jiné úspěšný projekt, síť a hnutí měst a prostředí přátelského seniorům, všem generacím a věkům. Zdůraznila roli primární zdravotní péče v modelu komunitních služeb a klíčovou roli praktických lékařů jako průvodců i informátorů. WHO se věnuje dlouhodobé a paliativní péči pro seniory a vydala několik publikací k tomuto tématu. Projekt Zdravá města je v ČR již dlouhodobě a úspěšně realizován - sdružuje již 120 municipalit v ČR. Strategie a akční plán pro zdravé stárnutí v Evropě 2012-2020 definuje priority v této oblasti, mezi které patří například podpora pohybové aktivity, prevence pádů atd. Zdravému stárnutí se věnuje také základní evropská zdravotní strategie Zdraví 2020, mezi jejíž priority patří investování do zdraví v průběhu celého životního cyklu, reagování na přenosné a nepřenosné nemoci a vytváření zdravých komunit. Základním principem prosazovaným v této strategii a Světovou zdravotnickou organizací je mezisektorový a mezioborový přístup k řešení problémů  (viz prezentace ke stažení 5.0 MB).

 

Dr. rer. pol. Werner Widmer, ředitel Nadace Diakoniewerk Neumünster, Curych, Švýcarsko představil zkušenosti v podpoře a rozvoji komunitních služeb ve Švýcarsku. Informoval o demografickém vývoji ve Švýcarsku v minulých deseti letech a reakci kapacit jednotlivých služeb pro seniory na demografický vývoj. Položil důraz na roli ambulantních služeb. Zaměřil se na výhody a nevýhody pobytové péče. Upozornil na nedostatek pracovníků v oblasti zdravotních a sociálních služeb na švýcarském trhu práce, zejména v konkurenci s dalšími obory. Je proto třeba zvýšit efektivitu služeb z hlediska využití lidských zdrojů a vyvinout takový systém, který pomůže žít seniorům doma. To vyžaduje zaměřit se mimo jiné na bydlení a využití technologií. Ve filozofie a architektuře systému i při poskytování podpory a péče je důležitá rovnováha mezi solidaritou a osobní odpovědností. Důraz pouze na jeden pól vede k nežádoucím důsledkům. Oba principy by měly být v rovnováze, kterou je nutné hledat. Představil také příklady využití některých nových technologií a pomůcek v péči v prevenci dekubitů a zvýšení bezpečnosti a kvality služeb a péče (viz prezentace ke stažení 578.9 KB).

 

Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí se zaměřil na zdravotně sociální problematiku z hlediska výzkumu a informoval o výsledcích a prioritách výzkumu. Připomenul, že VÚPSV má dlouhou tradici a navazuje na Sociální ústav Československé republiky (1919), a je také inspirován aktivitami příbuzných výzkumných center v evropských zemích. Hlavní náplní je aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni, formulovaný podle aktuálních potřeb orgánů státní správy, popř. neziskových či privátních subjektů. Jedním ze základních témat výzkumu v rámci VUPSV je hodnocení politiky sociálních služeb v širší perspektivě. Mezi základní publikace posledních let v této oblasti patří Ekonomická efektivita zajišťování péče o příjemce příspěvku na péči, Optimalizace sociálních služeb, Model efektivního financování a poskytování dlouhodobé péče, Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických zařízeních. Doc. Průša se zaměřil na hlavní trendy a problémy v systému sociálních služeb od roku 2007, dopad přijetí zákona o sociálních službách, efektivitu a územní dostupnost sociálních služeb (viz prezentace ke stažení 903.2 KB).

 

PhDr. Eva Křížová, Ph.D., z Centra pro sociologii medicíny a zdravotnictví prezentovala předběžné výsledky dotazníkového šetření rodinných pečujících, které bylo realizováno v rámci uvedeného projektu na podporu rozvoje komunitních zdravotně-sociálních služeb financovaného z programu Švýcarsko české spolupráce. Šetření proběhlo na vzorku 200 pečujících z ČR (ze všech krajů kromě Karlovarského kraje) a zahrnul obce venkovské a maloměstské i velká města. Sběr dat probíhal v červnu až říjnu 2014. Podle výstupů šetření tvoří 89 % pečujících ženy, nečastěji ve věku 50-59 let, většina pečujících je stále ekonomicky aktivních. Nejčastěji pečující pečují o své rodiče, v polovině z těchto případů se jedná o péči dcery o matku, méně často pečující synové o otce nebo o matku. Polovina pečujících poskytuje každodenní přímou péči a třetina pečuje déle než pět let. Osoby v péči jsou ze 77% starší 70 let. Zásadním a hlavním motivem poskytování péče je emocionální důvod, resp. morální povinnost, tedy směs povinnosti a citového vztahu. Roli hraje i cena placených služeb, které jsou považovány za drahé. Naopak geografická nedostupnost je méně častým důvodem. Praha je specifická tím, že podle tohoto šetření je v ní vyšší podíl pečujících mužů a pečující častěji nepracují. V Praze existuje také nejnižší motivace pečujících k udržení blízké osoby v domácí péči. S poklesem velikosti města roste neochota předat blízkou osobu do ústavní péče. Pečující by uvítali větší pomoc ošetřujícího praktického lékaře, např. aby se více angažoval v péči, např. formou domácích návštěv, domácími kontrolami zdravotního stavu apod. (viz prezentace ke stažení 728.4 KB).

 

MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. se ve svém druhém, odpoledním příspěvku "Může/má být obec ochranný domácí přístav?" zaměřil na nárys sítě podpůrných aktivit a služeb na místní úrovni, jednotlivé prvky Systému integrovaných podpůrných služeb (SIPS), depistáž, dispenzarizaci, koordinaci, poradenství a parametry a prvky funkčního systému. Zdůraznil mimo jiné potřebu uceleného funkčního posouzení klienta (praktickým lékařem, či geriatrem) (geriatric evaluation and management), individuální podpory a důležitost evidence a dokumentace (karty klienta) se záznamy o změnách stavu osoby, intervencích, návštěvách, periodických vyšetřeních atd. Prvků systému je více než třicet. Řada z nich existuje, nejsou však poskytovány koordinovaně a individualizovaně. Připomenul myšlenky reformátora sociální péče Milana Chába i priority mezinárodní reformy od 80. let 20. století, kterými jsou de-sektorializace, de-institucionalizace, de-profesionalizace (podpora pečující rodiny), de-medicinalizace (civilní kvalita života), individualizace (person centered planning - PCP). Koncept dlouhodobé péče (LTC - long term care) by se měl orientovat na ucelenost (zdravotně sociální prolnutí), kvalitu života, koordinovanou podporu v komunitě (svět bez ústavů) (viz prezentace ke stažení 663.5 KB).

 

Mgr. et Mgr. Rudolfína Voleská ze Svazu měst a obcí České republiky se zaměřila na projekty a aktivity SMO ČR a důležité legislativní změny v sociální oblasti z pohledu obcí, včetně kompetencí úřadů práce, hmotné nouze, sociálního bydlení nebo veřejného opatrovnictví, dotační tituly MMR pro rok 2015 (startovací byty, pečovatelské byty, komunitní dům seniorů – nový dotační titul). Dále představila projekt Podpora meziobecní spolupráce (viz prezentace ke stažení 530.6 KB).

 

Alena Borhyová, místostarostka Prahy 8 a docentka MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., ředitelka Gerontocentra v Praze 8 a Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK a místopředsedkyně České geriatrické a gerontologické společnosti ČLS JEP představily Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory a zdravotně-sociálních služeb pro seniory v Praze 8. Centrum a rozvinutí jeho aktivit je výsledkem dlouhodobé práce vedení Centra a spolupráce a podpory městské části. Docentka Holmerová charakterizovala milníky vývoje centra s postupným rozšiřování kapacity a aktivit a poukázala na příležitosti a možnosti spolupráce na místní úrovni v současném legislativním kontextu. Centrum  spolupracuje s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze (vědecké projekty, výuka, spolupráce) a umožňuje výuku studentů lékařských fakult (geriatrie). Zdravotně-sociální péči lze v ČR poskytovat, pokud je poskytnuta spolupráce a podpora ze strany obce. Docentka Holmerová zdůraznila přínosy geriatrické péče a tzv. enabling model služeb a péče a upozornila na rizika diskriminačního, pasivního modelu péče (disabling model) (viz prezentace ke stažení 465.8 KB).

 

MUDr. Pavel Kubíček, vedoucí Odboru zdravotnictví KÚ Středočeského kraje představil zdravotní služby ve Středočeském kraji. Problém návaznosti sociálních služeb se projevuje například v péči o bezdomovce a návaznosti služeb (bydlení) po poskytnutí akutní zdravotní péče bezdomovcům. Zatímco v systému zdravotnictví jsou stanovaná jasná pravidla a odpovědnost za včasné řešení situace, v oblasti sociálních služeb jednotný systém nefunguje, což vede k praktickým problémům zejména v časné dostupnosti a poskytnutí sociálních služeb. Ve Středočeském kraji je dostatek lůžek následné péče. Problémem jsou regulační bariéry v oblasti domácí péče a relativní nákladnost hospicové péče.

 

Michaela Lengálová, DiS., Diakonie ČCE představila projekt "Pečuj doma“ zaměřený na podporu rodinných pečujících. Projekt Pečuj doma realizuje Diakonie od ledna 2013. Jeho cílem je mimo jiné zlepšit orientaci pečujících v sociálně-právní a ošetřovatelské oblasti, zvýšit jejich praktické dovednosti a kvalitu jimi poskytované péče. V rámci projektu bylo také v srpnu 2013 zprovozněno Call centrum pro pečující - bezplatná informační a poradenská linka 800 915 915, která je dostupná v pracovní dny od 9 do 17 hod. Dalšími aktivitami projektu Pečuje doma je vydání Pokynů pro začínající pečovatele, nácvikových videí, pořádání vzdělávacích programů a nácvikových kurzu atd. (viz prezentace ke stažení 1.7 MB).

  

Bc. Jiří Krejčí, ředitel TŘI, o.p.s. provozující Hospic Dobrého Pastýře se zaměřil na zdravotně sociální problematiku a návaznost služeb v kontextu hospicové péče. Mezi problémy a nedostatky v této oblasti patří nedokonalé  financování lůžkové hospicové péče, absence systému financování domácí hospicové péče, malé pokrytí hospicových služeb ve Středočeském kraji či nedostatečná provázanost mezi poskytovateli zdravotní a sociální péče. Klienti domovů pro seniory jsou v případě zhoršení zdravotního stavu přemístěni do nemocnic. Inspirací může být praxe v Holandsku, kdy domácí hospice poskytují paliativní péči nejen v přirozeném domácím prostředí ale i v domovech pro seniory. Lůžková i domácí hospicová péče zahrnuje zdravotnickou, sociální, psychologickou a spirituální péči (viz prezentace ke stažení 1.0 MB).

 

NAZEV WEBU