Doba, kdy lidé pečují či pečovali o handicapovaného člověka, může zásadně ovlivnit jejich důchod

Doba, kdy lidé pečují či pečovali o handicapovaného člověka, může zásadně ovlivnit jejich důchod
12. 5. 2015

Ze zkušeností z denního jednání s klienty pracovníci OSSZ potvrzují, že především starší lidé se ostýchají, někdy dokonce obávají, obracet na úřady a žádat o radu či pomoc. Tím se ale mohou připravit o to, co jim ze zákona náleží. Požádat si o uznání doby péče není nic, za co by se člověk měl stydět, právě naopak. Pečovat o blízkého člověka je minimálně stejně tak důležitá, náročná a zodpovědná činnost jako zaměstnání, a je správné, aby byla započítána do důchodu.

Zákon o důchodovém pojištění myslí na ty, kteří místo zaměstnání doma pečovali o své nemocné či handicapované blízké. Někteří jim věnovali svou péči mnoho let a bez započítání této doby by jim nemusel vzniknout nárok na důchod nebo by částka vypláceného důchodu byla podstatně nižší. Doba péče o osoby závislé na pomoci druhých je náhradní dobou pojištění a pro nárok na důchod a jeho výši ji lze započítat vždy a v plném rozsahu. Musí však být doložena rozhodnutím OSSZ o době a rozsahu péče. Lidé žádající o důchod by se proto neměli ostýchat zeptat se pracovníků OSSZ na možnosti podání žádosti o rozhodnutí o době péče.

Aby bylo možné uvedenou dobu péče započítat do důchodu, je třeba ji prokázat rozhodnutím OSSZ, které při důchodovém řízení slouží jako doklad o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu péče trvala. Je důležité vědět, že návrh na zahájení řízení o vydání tohoto rozhodnutí lze podat nejdříve po skončení péče, nejpozději však do dvou let od skončení péče. Výjimkou je situace, kdy pečující osoba podává žádost o důchod. V tomto případě se žádá o vydání rozhodnutí i v době, kdy péče trvá.

Při podání návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče se předkládají zejména tyto doklady:

  • potvrzení krajské pobočky Úřadu práce prokazující dobu poskytování péče a stupeň závislosti nebo potvrzení o délce poskytování příspěvku při péči o blízkou osobu,
  • doklad prokazující příbuzenský vztah žadatele k osobě, o kterou je pečováno (např. rodné listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost osob, oddací listy aj.),
  • v případech, kdy se nejedná o blízkou osobu, je třeba prokázat vedení domácnosti žadatele s opečovávanou osobou, např. čestným prohlášením. Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby,
  • doklad prokazující totožnost žadatele,
  • doklad prokazující totožnost osoby, o kterou je/bylo pečováno (občanský průkaz, úmrtní list, rodný list dítěte).

Pro důchod se započítávají tyto doby péče:

  • doba osobní péče o osobu mladší 10 let, závislou na pomoci druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost),
  • doba osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost). Hodnotí se doba péče o osoby blízké a od 1. 7. 2001 také o osoby žijící ve společné domácnosti,
  • před 1. 1. 2007 byla důvodem pro zápočet péče jako náhradní doby pojištění péče o osobu v různém stupni bezmocnosti či dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené; od tohoto data se stupně bezmocnosti v právní úpravě transformovaly do I. (částečná bezmocnost) II. (převážná bezmocnost) nebo III. (úplná bezmocnost) stupně závislosti.

Blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Konkrétně jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů.

Bližší informace o zápočtu doby péče a konzultace v konkrétní situaci poskytnou pracovníci OSSZ nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

 

Zdroj: ČSSZ

 

NAZEV WEBU
Diakonie ČCE Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecky kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Vysočina Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsky kraj Středočeský kraj Praha