Senioři bez domova živoří, do ústavní péče se dostane jen málokdo

23. srpna 2018

Nedostatek míst v domovech pro seniory patří k chronickým problémům. V poslední době ho však ještě zhoršuje příliv bezdomovců, kteří už se o sebe kvůli vysokému věku a špatnému zdraví nedokážou postarat. Domovy seniorů je však nechtějí a neziskovky jim neumějí pomoct.

Senioři bez domova živoří, do ústavní péče se dostane jen málokdo
23. srpna 2018 - Senioři bez domova živoří, do ústavní péče se dostane jen málokdo

Ministerstvo práce a sociálních věcí teď zkoumá, co se starými a také nemocnými bezdomovci. Podle údajů, které úřad používá ve své koncepci prevence a řešení bezdomovectví, je v Česku 30 tisíc bezdomovců – zdržují se na ulicích, v azylových domech, na ubytovnách. Dalších 70 tisíc lidí má bytovou situaci nahnutou a o bydlení by mohli snadno přijít. Podle odhadu odborníků oslavila čtyři procenta lidí žijících na ulici šedesátiny.

Jednou z nich je paní D., která žije v pražském Prokopském údolí v zahrádkářské osadě. Přitom ještě před několika lety pracovala v supermarketu a měla pronajatý byt. Pak se zranila a dlouho marodila s nohama a následně už práci nesehnala. K tomu se nakupily dluhy za nájem a nepříznivé rodinné okolnosti, a tak skončila na ulici.

Patří k těm aktivnějším lidem bez domova, kteří netrpí žádnou závislostí. Podařilo se jí v rámci sociálního projektu Malé Emauzy získat pronájem chatičky od zahrádkářů, který platí z příspěvku na živobytí, základní dávky pro chudé ve výši 3­ 400 korun měsíčně. 

„Příspěvek na bydlení mi úřad nedá, protože chatka není kolaudovaná na bydlení,“ říká. Paní D. sice nějaké zdravotní potíže má, ale zatím se dokáže postarat o sebe i o své psy. Ti provázejí většinu bezdomovců a slouží jim jako významná psychická opora. O tom, co bude za pár let, zatím nepřemýšlela.

Český sociální a zdravotní systém nemá žádné nástroje, jak se postarat o seniora bez domova, který přestane být soběstačný a potřebuje péči dalších lidí. Tím, kdo na tento problém dnes nejčastěji naráží, jsou nemocnice a léčebny dlouhodobě nemocných. Ve zdravotnickém zařízení totiž dotyčný „bydlet“ nemůže, neexistuje na to mechanismus úhrady. Propustit takového člověka na ulici také nelze.

Zdroj a dokončení článku: idnes.cz

Líbí se Vám, co děláme?