Narušený spánkový cyklus by mohl být měřítkem preklinického stadia Alzheimerovy nemoci

9. května 2018

Lidé s demencí v důsledku Alzheimerovy nemoci mívají narušený spánek. Nový výzkum NIH, publikovaný 29.1.2018, online na JAMA Neurology, dává do souvislosti narušený spánkovým cyklus s časným, preklinickým stadiem  nemoci, při kterém již lidé vědí o nemoci, nicméně ještě chybí příznaky. Studie, vedená vědci z Centra výzkumu Alzheimerovy choroby na Washingtonské univerzitě v St.Louis, Missouri, naznačuje,  že fragmentovaný spánkový cyklus by měl být zkoumán jako biomarker preklinického stadia Alzheimerovy nemoci.

Narušený spánkový cyklus by mohl být měřítkem preklinického stadia Alzheimerovi nemoci
9. května 2018 - Narušený spánkový cyklus by mohl být měřítkem preklinického stadia Alzheimerovy nemoci

Během studie, které se účastnilo 189 lidí (průměrný věk 66 let), jež nosili hodinkové sensory po dobu 7 až 14 dní, které sbíraly data o míře jejich odpočinku a aktivit. Účastníci studie si rovněž vedli spánkový deník. Dále podstoupili vyšetření mozku pozitronovou emisní tomografií (PET), vyšetření mozkomíšního moku nebo obojí, aby mohli být zjištěny jakékoliv biologické známky Alzheimera, včetně abnormálních hladin amyloidového a tau proteinu.

Výzkumníci zjistili, že kongitivně normální účastníci, kteří měli biologické změny vázané k Alzheimerově chorobě, měli mnohem častěji než ti bez těchto změn, fragmentované spánkové cykly, s více odpočinky během dne než je obvyklé a více aktivními periodami v průběhu noci.

Z účastníků jich 139 nevykazovalo žádné příznaky Alzheimera, ale 50 jich mělo abnormální amyloidové plaky, pozorované na PET vyšetření nebo jiné známky onemocnění. Těchto 50 účastníků mělo více přerušení ve svých cirkadiálních rytmech (odpočinek-aktivita), než ti bez známek Alzheimera. Nebyly nalezeny žádné signifikantní rozdíly mezi lidmi s nebo bez ApoE4 rizikového genetického faktoru.

Vyšší věk byl zároveň spojen s cirkadiální dysfunkcí, zvláště u mužů. Nicméně vědci při propojení věku a pohlaví zjistili, že stárnutí a preklinická patologie Alzheimera mají oddělené negativní účinky na cirkadiální rytmy.

Otázku zda cirkadiální dysfunkce přispívá k patologii Alzheimera nebo naopak, je třeba stále zkoumat. Předchozí studie ukázaly souvislost mezi špatnou kvalitou spánku a hladinou beta-amyloidu v mozku. Nálezy studie také ukazují, že cirkadiální dysfunkce by mohli přispívat k časným změnám v mozku z důvodu Alzhiemera. Vzhledem k tomu, že Alzheimerova choroba začíná roky předtím, než se příznaky objeví, mohou tyto rozdíly v cyklu spánku-bdění vyžadovat další studium jako včasný ukazatel onemocnění.

Zdroj článku: nia.nih.gov

Líbí se Vám, co děláme?