Jaký vliv má stárnutí mozku na uvažování

4. května 2018

Mozek kontroluje mnoho aspektů uvažování – schopnost si pamatovat, plánování a organizování, rozhodování a mnohem více. Tyto kongitivní schopnosti ovlivňují, jak dobře se nám daří plnit každodenní činnosti a zda jsme schopni žít nezávisle.

Jaký vliv má stárnutí mozku na uvažování
4. května 2018 - Jaký vliv má stárnutí mozku na uvažování

Některé změny v uvažování jsou během stárnutí běžnější. Například:

  • Zhoršení schopnosti nalézt vhodná slova a vybavit si jména
  • Větší potíže při více úkolech na jednou
  • Mírné zhoršení schopnosti dávat pozor

Stárnutí může také přinést pozitivní kongitivní změny. Lidé mají obvykle více znalostí a vhledu díky životním zkušenostem. Výzkumníci dokazují, že se starší lidé stále mohou:

  • Učit se novým věcem
  • Vytvářet nové vzpomínky
  • Zlepšovat si slovní a jazykové schopnosti

Starší, zdravý mozek

S přibývajícím věkem se změny objevují ve všech částech těla, včetně mozku.

  • Určité části mozku se zmenšují, zvláště ty, které jsou důležité pro učení a další komplexní aktivity.
  • V určitých oblastech mozku, může být zhoršena komunikace mezi neurony (nervovými buňkami).
  • Průtok krve mozkem může být také snížen.
  • Zánětlivá reakce, která se objeví, když tělo reaguje na zranění nebo nemoc, může být silnější.

Tyto změny v mozku mohou ovlivnit mentální funkce, dokonce i u zdravých seniorů. Například mohou někteří starší lidé zjistit, že se jim nedaří v komplexních testech paměti či učení tolik jako mladším lidem. Pokud je jim však dán dostatek času, může se jim dařit stejně dobře. Roste počet důkazů o tom, že mozek zůstává „plastický“ – schopný přizpůsobit se novým výzvám a úkolům – i když lidé stárnou.

Není zcela jasné proč někteří lidé i s přibývajícím věkem stále dobře přemýšlejí a někteří nikoliv. Jedním z možných důvodů je „kongitivní rezerva“, schopnost mozku dobře fungovat, i když jsou některé jeho části poškozeny. Zdá se, že vzdělanější lidé mají větší kongitivní rezervu než ostatní.

Některé změny mozku, například ty které jsou spojovány s Alzheimerovou nemocí, NEJSOU normální součástí stárnutí. Promluvte si o tom se svým lékařem.

Mozkové oblasti

Mozek je komplexní a má mnoho specializovaných částí. Například dvě poloviny mozku, zvané mozkové hemisféry, jsou zodpovědné za inteligenci.

Mozkové hemisféry mají vnější vrstvu, zvanou mozková kůra. Tato oblast, „šedá hmota“ mozková, je místem, kde mozek zpracovává smyslové informace, to co vidíme a slyšíme. Mozková kůra rovněž kontroluje pohyb a reguluje funkce jako je myšlení, učení a pamatování.

Pro více informací o částech mozku se podívejte na Know Your Brain od Národního institutu neurologických onemocnění a mrtvice, který patří pod Národní institut zdraví.

Jak pracují mozkové buňky

Zdravý lidský mozek obsahuje mnoho různých typů buněk. Neurony jsou nervové buňky, které zpracovávají a posílají informace mozkem a z mozku do svalů a orgánů těla.

Schopnost neuronů fungovat a přežít záleží na třech důležitých procesech:

  • Když neuron obdrží signál od ostatních neuronů, generuje elektrický výboj. Tento výboj putuje k synapsi, tenké mezeře, kde jsou uvolněny chemické látky zvané neurotransmitery, které se dostanou dále k dalšímu neuronu.
  • Tento proces zahrnuje všechny chemické reakce, ke kterým v buňce dochází a které podporují její přežití a funkce. Tyto reakce vyžadují kyslík a glukózu, které jsou přinášeny krevními cévami do mozku.
  • Opravy, remodelace a regenerace. Neurony žijí dlouho – více než 100 let u lidí. V důsledku toho se musí neustále udržovat a opravovat. A navíc, pokračují některé oblasti mozku ve tvorbě nových neuronů.

Ostatní typy mozkových buněk, zvané gliové buňky, hrají kritickou roli v podpoře neuronů. Navíc má mozek velmi bohatou síť krevních cév. Přestože tvoří mozek pouze 2% tělesné hmotnosti, dostává 20% krevního zásobení těla.

Zdroj článku: nia.nih.gov

Líbí se Vám, co děláme?